TOMÁŠ HUBÁLEK BLOG: BAVTE SE PŘIMĚŘENĚ…

Americký fotbal – zajímavá kulturní zkušenost

Written By: Tomáš Hubálek - Oct• 28•07

Včera jsem měl příležitost spolu s kolegou z Greshamského ON Semiconductor strávit celý den na zápase amerického fotbalu. Nikdy před tím jsem nic podobného nezažil, tak se s vámi podělím o svoje zážitky.

Zápas se konal na asi 100 mil vzdáleném Reser’s Stadium v Cornvallis o půl čtvrté odpoledne.

Protože ale americký fotbal je tu opravdovým rodinným svátkem, vyrazili jsme už brzy ráno a do Cornvallis dorazili na pozdní snídani. Ta se konala na místním parkovišti, ve stanu, který jsme si přivezli.

Pak jsme se šli podívat na zápas studentů a absolventů OSU v rugby, koupit si fanouškovské tričko a dali si na parkovišti ještě oběd. Mezitím se celé okolí zaplnilo a podobných piknikových stanů vyrostlo po celém Cornvallis stovky. Všichni měli na sobě oranžová trička místních Bobrů (OSU Beavers), pohazovali si šišatými fotbalovými míči, hráli si se psi a nebo jen tak klábosili. Tisíce lidí!

Vyrazili jsme ihned poté, co jsme dopapali a dopili pivko…

Reser Stadium je obrovský stadion pro 45 000 lidí a včera byl téměř plný.

Před začátkem hry připochodovala na plochu (160 člená (!) dechová a bubnová kapela a roztleskávačky) Vzápětí za ní vojáci s obrovskou svinutou americkou vlajkou (odhaduju tak 10×5 metrů), zapívala se hymna, při níž se skoro všichni chytali za srdce a pak už se mohlo začít.

Americký fotbal je celkem zajímavá a dynamická hra, při níž se dvě družstva “přetahují” o hřiště. Pravidla sice ještě dokonale nechápu, ale to mě nezabránilo si hru užít. To že se družstvu podařilo míč pěkným útěkem nebo chycením ve vzduchu posunout o pár pásem dál, to pochopí každý.

Pokud bylo náhodu v zápase na pár desítek vteřin místo, vyplnili ho soutěže, roztleskávačky, rozhovory s význačnými sportovci atd. Naprosto plynulá a “technologicky promakaná” zábava na nejméně dvě hodiny.

Tady na severozápadě se fandí v sedě i ve stoje (tj. při zápase diváci se chvilku sedí a když je něco zajímavého, tak vztávají). Když se hráčům zadaří, tak všichni diváci provolávají “O-S-U-first-down a ukazují rukou tím směrem, kam se jejich družstvo útočí. Roztleskávačky vrtí vším možným a v hledišti to vře.

Když je třetí down (což znamená, že by se družstvo mělo pohnout, nebo ztratí svoji pozici), ozve se zvuk motorové pily a animovaný bobr na obří obrazovce vyzývá k co největšímu hluku, kterým se hráči povzbuzují.

Když zápas skončil, vyrazili jsme na parkoviště ještě na večeři a pak zpátky do Portlandu, kde jsme byli asi o půl jedenácté v noci…

Celý den byl pro mě naprosto úžasným a nevšedním zážitkem, který pravděpodobně na starém kontinentě zažít nelze…

Ještě než mě zdechla baterka ve foťáku, něco jsem stačil vyfotit, mrknout se můžete tady…

You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *