TOMÁŠ HUBÁLEK BLOG: BAVTE SE PŘIMĚŘENĚ…

Google Wave – první dojmy…

Written By: Tomáš Hubálek - Oct• 02•09

image Tento týden jsem dostal pozvánku k testování Google Wave. Byl jsem zvědavý, domníval jsem se (aniž bych k tomu měl jakkoliv racionální podklad) že Google Wave bude nějaká sociální síť, něco jako Facebook 2.0.

O to větší bylo moje překvapení, že se mnohem více jedná o nástroj spolupráce, jakýsi hybrid mezi Google Mailem, Google Talkem a Wiki. Mnoho článků k na netu mluví o redefinici emailu, já si nemůžu pomoci, ale zatím to tam nevidím.

(more…)

Naše řešení znáte: vtipná reklama ČSSD

Written By: Tomáš Hubálek - Oct• 02•09

Až dosud bylo vidět, že ČSSD ve své reklamní kampani cílí na nejnižší lidské vlastnosti jako závist a nenávist, ale tento týden mě příjemně překvapila. Reklama je vtipná a profesionálně provedená…

01102009049

Článek v dnešní MF DNES mi dává za pravdu…

Written By: Tomáš Hubálek - Sep• 24•09

Když jsem před odjezdem z Oregonu psal článek nazvaný
Oregon (USA) – pár smíšených dojmů na závěr…, měl jsem trochu obavu, abych to s tou skepsí nepřehnal.

Dneska vyšel v MF DNES článek Američané žijí ve stresu, který moje dojmy popsané ve výše uvedeném článku v mnoha ohledech potvrzuje. Napsal ho američan…

Oregon (USA) – pár smíšených dojmů na závěr…

Written By: Tomáš Hubálek - Sep• 11•09

Zítra ráno odlétám domů, nechce se mi balit a asi bych chtěl nějak zrekapitulovat svoji třetí návštěvu USA.

Můj nejpodstatnější dojem je, že jsem splnil cíl cesty, kvůli kterému mě sem firma poslala a projekt, na kterém pracuju, se stabilizoval. A díky velkému množství času strávenému v práci jsem měl jen omezené možnosti se někde potulovat a něco vidět.

Na druhou stranu jsem se podíval na Crater Lake, což je úžasné místo a maximálně jsem si užil foto safari, mj. i v Portland Downtown, viděl Esherovy tisky a užil si i pokecu s americkými kolegy, což je zkušenost, kvůli které sem pojedu asi kdykoliv znovu, pokud bude potřeba. Je to skvělé a jsem za to vděčný.

Na druhou stranu mám čím dál tím menší pocit, že USA je úžasné místo pro život. Moje (zcela iracionální) pocity jsou že game is over a USA o svoje výsostné postavení světové velmoci pomalu přichází. Všechno mi tu připadá  pomalejší, realističtější a extrémní positive thinking jako motor amerického rozmachu, který jsem tu všude cítil v minulých letech, se vrací k realistickému uvažování. Pod pokličkou bublají potenciální průsery v podobě krize zdravotnictví, rostoucí nezaměstnanosti a obrovského zadlužení, jak státu, tak soukromých osob. Naprosto šílené je tu jídlo, které je sice levné, ale naprosto ubíjející. Hamburger s hranolkama a milk shakem jako běžný oběd je zabiják sám o sobě, o brutálním koktejlu konzervantů a umělých barviv v skoro každém jídle ani nemluvě.

Extrémně obézní lidi projíždějící na elektrických vozíčcích Wal Mart, aby si nakoupili další shit, jsou pro mě symbolem. Bohužel reklamní manipulaci tu je velice snadné podlehnout, protože v tom jsou tu opravdu špičkoví (české reklamy v rádiu, jsou oproti reklamám, které jsem tu slyšel, jen cvičením žáků třetí třídy základní školy)

Vsuvka: moje pocity se vám možná přiblíží, pokud se podíváte na stránku People of WalMart. Tahle stránka je na jednu stranu celkem extrémní, na druhou stranu je destilací té méně ozdobné strany světové velmoci a sám bych neměl odvahu to nafotit lépe. Rozhodně doporučuju ke shlédnutí, pro mě to bude asi podobná připomínka mých návštěv, jako když si u nás dám Pale Ale pivo.

Když se podívám, v jakém papundeklovém domě bydlí a jakým autem jezdí mnozí moji kolegové do práce (a musí jezdit, nemají jinou možnost), jsem naprosto šťastný za náš cihlový dům ve Frenu a za naše 10 let staré Suzuki Swift a v mezím možností fungující veřejnou dopravu a zdravotnictví.  Absolutní výše platů je tu určitě vyšší, ale že bychom si u nás žili hůř, o tom upřímně pochybuju (pozor: referenční skupina zahrnuje velmi úzký okruh lidí svázaných vesměs s naší firmou, nelze moc zobecnit).

Zdejší politici jsou v podobných sračkách jako ti naši (na rozdíl od našich se ale nechovají, jako zjevní idioti), stejně patové rozestavení na politické šachovnici, stejně nesmyslné utrácení státních peněz. Na druhou stranu, tu všude u dálnic (kde se staví) vidíte cedule “Your tax dollars at work” nebo “Putting Oregon back to work”, což alespoň daňového poplatníka potěší, když už s tím nemůže nic dělat.

Upřímně se tentokrát těším domů a držím amíkům palce, ať se jim daří, učitě to budou potřebovat…

Filtry Tian Ya (Cokin P kompatibilní) v praxi – pár fotek…

Written By: Tomáš Hubálek - Sep• 10•09

Před nějakou dobou jsem si koupil na eBay čínskou sadu filtrů značky Tian Ya, které jsou kopií (nebo chcete-li imitací) filtrů Cokin P. Minulý víkend jsem měl příležitost je vyzkoušet na něčem skutečném a tady je pár ukázkových fotek.

(more…)

Oregon (USA): Návštěva u Crater Lake…

Written By: Tomáš Hubálek - Sep• 07•09

O víkendu jsem se byl podívat do národního parku Crater Lake. Crater Lake je obrovské jezero (plocha 53 km2) sopečného původu, které vzniklo tak, že se před cca 7000 lety tak, že sopka se propadla sama do sebe a tím vzniklo tohle jezero. Jezero nemá žádné přítoky ani odtoky a se voda do něj dostává jen ze sněhu a deště.

Jezero je skoro 2500 m nad mořem a byla tam slušná kosa, ale jinak to bylo uchvacující.

Detaily o Crater Lake najdete na wikipedii, větší fotky u mě na Picase.

Oregon (USA): Pár fotek z minulého víkendu…

Written By: Tomáš Hubálek - Sep• 05•09

Přikládám pár fotek z minulého víkendu, celé album najdete zde

Oregon (USA): Co tu mají lepší…

Written By: Tomáš Hubálek - Sep• 05•09

V první části jsme se vypsal z toho, co všechno tu vnímám spíše negativně a teď bych hrozně rád napsal, co všechno tu mají lepší…

Zátky od piva

Twist zátky (pivo otevřete pootočením zátky, která vypadá stejně jako ta naše, ale jde otočit) od piva jsou naprosto dokonalé. Otevřít pivo, aniž bych se musel shánět po otvíráku je těžká pohoda. Ať už to sakra zavedou taky u nás.

Semafory na druhé straně křižovatky

Tohle je věc, která se asi u nás nezmění, ale fakt toho lituju. Semafor nutící mě k lámání páteře zakláněním hlavy je přežitek. Vždycky se dobře zasmějeme, když si vzpomeneme na jednoho našeho kolegu, který tu jel a jel a zastavil těsně před semaforem, a zakláněl hlavu, tak jak byl zvyklý od nás. Bohužel stál uprostřed křižovatky 😀

Automatická převodovka

Nikdo mě nikdy nepřesvědčí, že manuální řazení je lepší. Není a není a není. Kdo to tvrdí, ten by si to měl na čtrnáct dní vyzkoušet. Mě prostě onanie s řadící pákou nebaví, považuju to za přežitek.

Značení ulic

Na sebe kolmé ulice, z nichž polovina jeden směr je číslovaný a kolmý směr má jméno je geniální. Na orientaci. Prostě jsme na 220th a potřebujete se dostat na 181st, tak prostě jedete až tam jste. Pak se dáte buď na sever nebo na jih a jste na zadané adrese. Zkuste tohle udělat ve Frenštátě. Bez mapy to nedáte.

Značení dálnic

Dálnice nejsou z Prahy do Brna, ale ze severu na jih nebo z východu na západ. Kompas v autě spolehlivě určí, jestli jedete správně nebo ne. Geniální a jednoduché.

Cubicles

Tohle je určitě kontroverzní téma, ale já osobně bych svoje pracovní místo v česku okamžitě vyměnil za cubicle, který mám tady v Greshamu. Na první pohled je cubicle vysmívaná věc (každý, kdo čte Dilberta se s ní setkal), ale klid na práci tu mám nesrovatelně větší, než v naší kanceláři. Zajímavé je, že manageři (i celkem vysoko postavení) mají svůj cubicle úplně stejný (co do velikosti nebo umístění), jako všichni ostatní. Přestavte si několik velkých tělocvičen vedle sebe plných pracovních míst, velikosti 3×3 metry. Tak to tu vypadá.

Pro připomenutí přikládám video, které jsem natočil před třemi lety (a stále to tu vypadá úplně stejně)

Pomerančový džus, který není z koncentrátu

Jak jsem si dřív stěžoval na to, jak je všechno sladké, tak u tohohle džusu to nevadí a naopak má úžasnou chuť. Kalifornské pomeranče přímo zpracované na džus. Krabice se uchovávají v chladícím boxu, 1.8 litru vyjde asi na tři nebo čtyřu USD. Lahoda.

Gresham, Oregon (USA): Jak se tu vlastně mám…

Written By: Tomáš Hubálek - Sep• 05•09

I když mám hodně práce, dostal jsem se konečně k tomu, abych napsal, jak se tu vlastně mám. I když v Oregonu už potřetí, stále ještě je spousta věcí, které ve mě zanechávají dojmy a těm bych se chtěl věnovat.  V tomto postu se jedná o věci spíše negativní, ale brzy bude následovat post týkající se věcí, které jsou super. Nebudete tomu věřit, ale i takové věci tu mají a není jich málo.

Potraviny

Dřív jsem to buď neviděl, nebo je to horší, než to bylo (první možnost je ale asi správně). Většina jídla je tu naprosto hrozná. Ne chuťově, to rozhodně ne, ale co se týče toho z čeho a jak je to udělané. Nikdy jsme si nemyslel že si budu tak dlouho zvykat.

Cukr

Nejmarkantnější je asi cukr. Cukr je ve všem sladkém v naprosto nadbytečném množství. Dokonce i 100% džusy (no sugar added) jsou ukrutně sladké. Jediné nealkoholické pití, které není sladké je voda.

Barviva

Chtěl jsem holkám domů koupit nějaké bonbóny, ale mezi desítkami druhů jsem nenašel ani jedny, které by neobsahovaly umělá barviva, která jsou u nás považována za spíše škodlivá. Vzhledem k tomu, že jsem nakonec pravé americké nebarvené nenašel, koupil jsme jedny německé čokoládové. O barvení špenátem a červenou řepou tu asi nikdy neslyšeli.

Svoboda

Spojené státy jsou často považovány za příkladnou ukázku svobodné země. Já o tom mám určité pochybnosti. Chtěl bych se vyhnout filozofickým úvahám, jestli je nebo není člověk svobodný a spíš bych se zaměřil na praktickou stránku věci. Co mi přijde nejvýraznější je manipulace.

Manipulace

Asi jako nejvýraznější omezením svobody je tu manipulace. Potraviny konzervujeme for your safety, kamery máme nainstalované for your safety, sorban dáváme do jídla to maintain freshnes. Nikam nechoďte for your safety, nás volte for your freedom. Člověk se časem poddá pro “svoje vlastní dobro”

Marketingová masáž

Ne nadarmo byla barnumská reklama vynalezena právě tady. Reklamní průmysl je tu vyveden k dokonalosti a je občas je i pro soudného člověka těžké rozlišit reklamní kecy od skutečnosti. Když poslouchám rádio, říkám si: zlatá Evropa s primitivními reklamami.

Tady se půjčková společnost v reklamě tváří jako vaše hodná babička, které nechce nic jiného, než vám pomoct ze sraček, do kterých jste se dostali kvůli jiné podobné půjčkové společnosti. Nechápu, jak tu může fungovat přistěhovalec, co pořádně neumí ani anglicky.

Právníci

Naštěstí jsme zatím neměl nutnost se s nějakým potkat, ale přesto je to tu cítit. Když si něco koupíte, dostanete k tomu papír na kterém je napsáno, co všechno s tím nemáte dělat. Koupil jsem si sluchátka a tam bylo napsáno že

  • když vám píská v uších máte je ztlumit, nebo ještě lépe přestat používat.
  • každý rok máte chodit k ušnímu, aby zkontroloval, jestli máte sluch OK
  • v letadle si je nemáte dávat moc nahlas, aby vás pokyny pilota neohlušily
  • a tak dále a tak dále

Překvapivě pro mě, čím déle tu jsme tím méně si výše uvedené věci uvědomuju. Domestikuju se a časem mi to bude asi úplně jedno. Ještě že mám zpáteční letenku 😀

Pokud chcete slyšet nějakou inspiraci, jděte na příspěvek Oregon (USA): Co tu mají lepší…

Co jsem dělal o víkendu: Portland Art Museum a Downtown

Written By: Tomáš Hubálek - Sep• 01•09

Nahoru a dolů Víkend začal poněkud neslavně tím, že jsem zjistil, že jsem si nechal u kolegy v autě baťoh s foťákem, notebookem a spoustou dalších důležitých věcí. Takže jsem sobotu začal tím, že jsem přes půl Portlandu jel pro batoh. Pro kluka z malého města, jako jsem já, je horská dráha se čtyřmi pruhy (tím myslím místní mosty s nadjezdy a podjezdy, kde když se včas správně nezařadíte, jedete do Kanady ;-)) docela vzrůšo.

Ale vzhledem k tom, že jsem to dal, jen s několika malými chybami, rozhodl jsem se druhý den, že vyrazím na horskou dráhu znovu a podívám se do Downtown Portland. Našel jsem si, že Portland Art Muzeum má do půlky září výstavu geniální M.C. Esher, tak nebylo o čem přemýšlet.

Po návštěvě muzea jsem čas vyplnil nějakým tím focením, takže fotky taky budou, jen co je převedu z RAWu. Takže se těšte…