TOMÁŠ HUBÁLEK BLOG: BAVTE SE PŘIMĚŘENĚ…

Jo Nesbo – Červenka – Recenze

Written By: Tomáš Hubálek - Mar• 18•14

Obálka knihy Červenka od Jo Nesbo
Blíží se nám Velký knižní čtvrtek a Kniha Zlín na něj přichystala další překlad ze série o Harry Holem – díl nazvaný Červenka.

Tento díl je v pořadí třetí (hlavní dějová linie se  odehrává kolem roku 2000) a jeho děj je rozložen do dvou časových os: jedné odehrávající se v Norské současnosti a jeden, odehrávající se v době druhé světové války. Obě linie jsou vyprávěny postupně, aby nakonec vyvrcholily ve společné finále.

Jo Nesbo (čti Ju Nesbe) opět prokazuje, že je mistrem vypravěčem a napínavě vystavěný příběh prostě umí.

Jedna dějová linie se odehrává v současnosti, kde je Harry díky určité smolné záležitosti kolem ochrany amerického prezidenta, odsunut z oddělení vražd k Tajné službě. Přesun není za odměnu, ale spíš je Harry tak trochu odkloněn. Protože je ale detektivem, který toho snad nikdy nedokáže nechat, začně šťourat do zdánlivě rutinních zpráv, které u Tajné služby dostává na stůl a tak přijde na stopu obchodu se zbraněmi.

Zbraň o niž se jedná, si objednává jistý norský válečný veterán, jenž ví, že mu už nezbývá mnoho týdnů života a chce ještě vyřídit určité staré resty. To ale samozřejmě Harry netuší a tak se připlete do historie staré více než šedesát let. A pátrání plné zvratů opět začíná.

Pro lidi jako já (kteří začali číst celou sérii o Hary Holovi od Pentagramu (tedy dílu čtvrtého)) má tenhle díl bohužel trochu problém: další díly právě na Červenku docela odkazují, takže z nich vím spoustu spoilerů. Takže od začátku vím která postava nepřežije, která bude mít na Harry v dalších dílech velký vliv atd. Někdo to má rád (protože si může všímat detailů, které by mu jinak nepřipadaly důležité), někomu to může trochu vadit.

Pokud jste ještě žádnou knihu s Harry Holem nečetli, začněte rozhodně od prvního dílu – od Netopýra. Pokud se nechcete pouštět hned do celé série, můžete zkusit výborné (a samostatné) Lovce hlav.

Shrnutí

Výborně napsaná kniha, která všechny příznivce Jo Nesboho v žádném případě nezklame. Opět výborně napsané (a přeložená) a opět trochu jinak, než ostatní díly.

Zajímavosti

Puška Märklin

  • (stejně jako Leopoldovo jablko z Levharta) ve skutečnosti nejspíš nikdy neexistovala
  • Jo Nesbo si trochu zažertoval na účet výrobce hraček Märklin (v knize je věta (“Jmenuje se  jako ten výrobce vláčků”)
  • ač neexistovala, nic jí nebrání, aby se vyskytla i v dalších dílech (opět ve zde již jednou zmíněném Levhartovi)

Dva české překlady

  • Červenka je již druhým českým překladem knihy, která se v originále jmenuje Rødstrupe. První překlad se jmenoval Červenka nese smrt a knihu vydalo v roce 2005 nakladatelství MOBA. Nevím proč, ale na svých stránkách se o tom nezmiňují.

Potápěčská tlaková lahev a větrovka

Written By: Tomáš Hubálek - Feb• 14•14
Tlaková lahev Midland Diving 7l/300bar se "suchým" manometrem

Tlaková lahev Midland Diving 7l/300bar se “suchým” manometrem

Pokud se rozhodnete, že si pořídíte větrovku, koupě popátěčské tlakové lahve vás prakticky nemine. Můžete sice chvilku koketovat s myšlenkou koupě vysokotlaké pumpy, ale to je jen boční větev, tlaková lahev je mnohem pohodlnější. V tomhle postu bych se chtěl pověnovat informacím, které jsem na tohle téma shromáždil.

Alternativy

Jak už jsem psal, moc alternativ nemáte. Buď koupíte tlakovou lahev (ne bombu, jak se někdy lidově říká) nebo vysokotlakou pumpu. S ní je možné kartuši větrovky taky napumpovat, ale nadřete se jako kůň. S potápěčskou lahví máte během několika málo minut prakticky bezpracně naplněno a můžete třeba půl hodiny zase střílet (záleží na objemu kartuše).

Jakou lahev vybrat?

Materiály, z jakých se potápěčské tlakové lahve vyrábějí, jsou v zásadě tři:

  • ocel – nejlevnější ale těžká, potenciálně korodující, ale pro větrovkáře asi nejběžnější volba
  • hliníkové slitiny – lehčí, dražší, u starších lahví (vyrobených před rokem 1990) hrozilo nebezpečí skrytých trhlin a tím i výbuchů, více viz dále
  • kompozity – nejlehčí a zároveň nejdražší. Používají hlavně profesionálové (hasiči, důlní záchranáři), cena bývá i třínásobná oproti stejně velké lahvi ocelové

Velikostí tlakových lahví je mnoho, nejběžnější volbou je 7 litrů jako domácí zásobárna + 2-3 litry pohotovostní lahev na cesty, s tím, že tu malou lahev dofukujete z té velké.

Pracovní tlak nádoby pro větrovky se většinou bere 300 bar, protože se vám tam při stejném objemu lahve vejde víc vzduchu.

Co budu potřebovat ještě?

Kromě tlakové lahve s monoventilem budete ještě potřebovat něco, pomocí čeho ten vzduch přefouknete do kartuše větrovky. V zásadě jsou běžné dva přístupy:

  • quickfill – hadice našroubovaná na potápěčskou tlakovou lahev s koncovkou, kterou připojíte na kartuši větrovky. Většinou se prodává v kompletu s manometrem za cenu do 2000 Kč. Případně ještě lepší varianta je od Alexxxuse s pěticestným ventilem, kdy můžete měřit i zbývající tlak v lahvi.
  • redukce lahev-kartuše – tenhle přístup je použit u větrovky CZ200. Nevýhodou je to, že kartuši musíte sundat z větrovky a připojit k ventilu lahve. Žádná hadice ani manometr v tomto případě není. Je to sice o cca 2000 Kč levnější (adapter je v ceně větrovky CZ200), ale méně pohodlné.

Kde tlakovou lahev koupit?

Vojenská tlaková nádoba 2x2l/300bar

Vojenská tlaková nádoba 2x2l/300bar

Tlakovou lahev si můžete koupit v potápěčských obchodech, v obchodech pro větrovkáře a na Aukru.  Jaký je v tom rozdíl?

Na Aukru se nejčastěji kupuje vyřazené vojenské dvojče (2x2l, 300 bar) určené pro posádky tanků. Cena se pohybuje kolem 1000 Kč. U něho je třeba ale provést tlakovou zkoušku (cena 700 Kč) a získáte 4 litrovou tlakovou nádobu při 300 barech. Nevýhodou je to, že zboží většinou nevidíte, takže nemůžete úplně posoudit, v jakém je stavu (jak moc je lahev uvnitř skorodovaná). Další nevýhodou může být to, že 30 let od výroby, už tlakovou zkoušku nedostanete.

Malou tlakovou lahev za rozumné peníze  můžete koupit od Alexxuse, ale tak malá má smysl hlavně jako pomocná a nebo pokud máte snadno dostupný kompresor.

potápěčských obchodech koupíte novou tlakovou lahev s příslušným monoventilem (cena za 7l/300bar se pohybuje kolem 5500 Kč). Nevýhodou je to, že takový monoventil je v naprosté většině případů považován za “mokrý” a tím pádem musíte na celý komplet mít co 2,5 roku revizi, jako byste se s ním potápěli.

Poslední možností je koupě v prodejnách pro větrovkáře. Tady můžete koupit komplet určený speciálně pro plnění větrovek a ten má několik výhod:

 Bezpečnost?

Potápěčským tlakovýcm lahvím se někdy lidově (a nesprávně) říká bomby. U bomby každý čeká, že vybuchne a u potápěčských tlakových lahví se to vyjímečně může stát taky. Pátral jsem, za jakých okolností a našel jsem toto. Největší riziko výbuchu je

Kromě výbuchu samotné lahve (který je silně nepravděpodobný, na celém světě dochází k jednotkám případů ročně a toto číslo obsahuje i výše uvedené rizikové případy) je dalším rizikem uražení ventilu lahve. Pak se tlaková lahev stane neřízeným pohybujícím objektem s poměrně velkou silou (jak můžete vidět např. na tomto videu).

Z toho plynou následující zásady pro manipulaci s tlakovými nádobami:

  • i přes to, že je potápěčská tlaková lahev poměrně silně předimenzovaná (čili vydrží mnohem víc, než maximálních 300 barů), je třeba s ní zacházet opatrně
  • obzláště je třeba dávat pozor na nebezpečí poškození ventilu. Nebezpečné jsou prý  např. schody.
  • tlakovou lahev bychom měli skladovat ve svislé poloze, aby potenciální uvnitř vysrážená voda skanula na dno, které je silnější
  • tlakovou lahev bychom měli skladovat natlakovanou (alespoň 50 barů), opět jako ochranu proti vniknutí a srážení vody a tím i případné korozi
  • při přepravě autem bychom ji měli přepravovat položenou na podlaze, připevněnou a šikmo (viz http://www.psych.usyd.edu.au/whs/COP/BOC_Guidelines_for_Gas_Cylinder_Safety.pdf, strana 18)
  • nenašel jsem žádné signály o tom, že by nebylo možné skladovat tlakovou lahev v mrazech (např. v garáži), teplo (nad 50 stupňů Celsia) představuje vyšší riziko

Plnění tlakové lahve

Kromě ceny za tlakovou lahev je shánění jejího plnění největší opruz týkající se vlastnictví větrovky. Není úplně snadné najít tu svoji plnírnu, kde mají:

  • 300 bar kompresor – potápěči častěji používají 200 nebo 230 barů
  • rozumnou cenu za naplnění – někde se účtuje za litr, někde za lahev, někde prodávají předplatné
  • plnírna je v rozumné vzdálenosti od vašeho bydliště
  • plnírna plní na počkání a nebo v dostatečně krátké lhůtě

Při hledání té vaší plnírny můžou pomoci tyto zdroje:

Větrovka nebo pružinová vzduchovka?

Written By: Tomáš Hubálek - Feb• 08•14

Rozhodl jsem se, že tento rok zkusím začít se střeleckou disciplínou zvanou Hunting Field Target a tak vybírám vhodnou vzduchovku nebo větrovku (Slavia 634 by asi moc šancí nedávala ;-)). Abych se mohl lépe rozhodnou, udělal jsem si u obou kategorií pro a proti:

Pružinové vzduchovky

Pro

  • nižší celkové náklady vlastnictví (TCO) – pořizovací cena velmi slušných pružinovek se pohybuje mezi 10 000 Kč a 13 000 Kč, jak vzduchovku vybalíte z krabice, platíte už jen diabolky
  • větší flexibilita – když si vzpomenete, že chcete jít střílet, prostě popadnete vzduchovku a jdete

Proti

  • přesnost/zpětný ráz – pružinovky z principu nemohou být stejně přesné jako větrovky díky tomu, že se v nich více či méně pohybuje píst. Proto většinou na HFT závodech mají vlastní kategorii
  • zpětný ráz klade větší nároky na odolnost optiky a montáže
  • vyšší hmotnost  - z popisků v internetových obchodech to nemusí být tak zjevné, ale když ji vezmete do ruky, je to znát docela dost

 Větrovky

Pro

  • puška se nijak neotřásá, střelba může být přesnější
  • optika nedostává při každém výstřelu pecku, jako u pružinovky
  • nenamáháte se natahováním pera
  • spousta větrovek se dělá jako opakovačky, nebo dokonce jako full auto větrovky

Proti

  • pořizovací cena – tam kde cenová hladina pružinovek  končí, tam se větrovky spíše začínají rozjíždět.
  • vyšší náklady vlastnictví – k ceně větrovky (nejlevnější rozumná větrovka CZ 200 (kterou ale stejně budete časem muset dovybavit) začíná na 9200 Kč) musíte ještě připočíst
  • potápěčskou lahev musíte dávat pravidelně revidovat
  • potápěčskou lahev musíte někde plnit – u větrovek se většinou používají lahve na tlak 300 bar  a na tento tlak ne každý obchod pro potápěče plní
  • potápěčská lahev je těžká – 7l ocelová váží prázdná kolem 10 kg, lehčí kompozitová je zase hodně drahá

Závěr

Když jsem nakonec zvážil všechna pro a proti, stejně jsem vybral větrovku ;-)

Update: ohledně tlakových lahví tu mám jeden vyhrazený post Potápěčská tlaková lahev a větrovka.

Recenze: Benjamin 392 – Pumpovačka v “lovecké” ráži

Written By: Tomáš Hubálek - Jan• 26•14
Benjamin 392

Benjamin 392

V tomhle postu se podíváme na zoubek poněkud neobvyklé větrovce. Benjamin 392 je totiž takový hybrid mezi větrovkou a vzduchovkou, jejíž “pohon” obstarávají vaše ruce.

Z větrovky si bere to, že diabolka je z hlavně vypuzena stlačeným vzduchem uvolněným ze zásobníku. Ze vzduchovky si bere to, že nemusíte s sebou tahat lahev se stlačeným vzduchem, čili je naprosto soběstačná, prostě ji vezmete a jdete střílet.

Benjamin 392 je vzduchovka z produkce americké firmy Crosman. Firma Crosman v roce 1992 převzala firmu Benjamin Sheridan a s ní i její portfolio pušek a pistolí Benjamin a Marauder.

Jak PCA vzduchovky fungují?

U nás jsou běžně rozšířené tři principy vzduchovek a větrovek:

  • pružinové lámačky – snad každému známé Slavie, pružina vzchuchovky se natahuje “zlomením” hlavně
  • pákové pružinovky – opět je uvnitř pohyblivý píst, nicméně nenatahujete “zlomením” hlavně ale pohybem páky, pod nebo vedle hlavně.
  • větrovky – puška má pod hlavní kontajner se stlačeným vzduchem

V USA je poměrně rozšířený ještě další princip: pumpovací větrovky (PCA). Puška má maličký zásobník stlačeného vzduchu, přesně na jednu ránu. Před každým výstřelem musíte tento zásobník pomocí několika pohybů předpažbí naplnit.

Pumpovací předpažbí

Pumpovací předpažbí

Výhody je jasné: takováto větrovka na rozdíl od pružinovek nekope, takže by mohla být teoreticky přesnější. Taky se nemusíte  starat o to, z čeho naplníte kontajner. Žádné shánění toho, kde naplnit potápěčskou lahev.

Nevýhody jsou bohužel taky jasné: před každým výstřelem se nadřete jako kůň, protože na jeden výstřel musíte napumpovat pušku čtyřikrát až osmkrát. Stejně tak konzistence tlaku ve válci není úplně konstatní, s množstvím pumpů se poměrně dost mění.

Provedení vzduchovky

Vzduchovka je provedena “standardně”, určitě se nedá mluvit o nějaké extrémní preciznosti. Subjektivně mi přijde horší než např. u Slavie 634.

Barva se poměrně záhy začně oprýskávat a to jak z hlavně a dalších černých součástek, tak i z pažby.

Jak se z pažby začal oprýskávat poměrně záhy...

Jak se z pažby začal oprýskávat poměrně záhy…

Někteří uživatelé si také stěžují na barvu natečenou do ústí hlavně, kde může dělat neplechu a snižovat přesnost. Já osobně jsem u své větrovky musel nakonec použít odstraňovač starých nátěrů a ústí hlavně vyčistit.

Barva v hlavni

Barva v hlavni

Stejně tak mi začal vylézat plechový “čep” z předpažbí, musel jsem ho rozklepávat.

Na větrovce není nikde napsáno Made in USA, takže předpokládám, že to bude China nebo Mexiko, byť pro to důkaz žádný nemám.

Přesnost

Vzduchovku Benjamin 392 jsem zakoupil v ráži .22, což obvzláště u pumpovačky nese určitý handicap. Diabolky v ráži .22 jsou těžší, čili balistická křivka dříve klesá k zemi. Při střelbě na 15 nebo 20 metrů je nezbytně nutné napumpovat kontajner až naplno (čili výrobcem doporučovaných 8 pumpů). Při střelbě do 10 metrů stačí čtyři pumpy.

Negativní vliv na přesnost má také poměrně tuhá spoušť, kterou je vhodné poladit podle tohoto návodu. Mě se to osvědčilo a přesnost se o maličko zlepšila, už pušku tolik nestrhávám.

Pro ilustraci přikládám tři terče, stříleno doma, s oporou o křeslo.

10 ran různými diabolkami. Stříleno před poladěním spouště.

10 ran různými diabolkami. Stříleno před poladěním spouště.

Nejsem žádný excelentní střelec, nicméně s puškohledem a oporou se mi na deset metrů daří udělat soustřely, které lze překrýt dvacetikorunou.

Co se týče diabolek, optimální volba jsou JSB Jumbo RS (odlehčené 5,5mm diabolky). Provedené hlavičky Match se mi moc neosvědčilo, protože takové diabolky se poměrně obtížně vkládají do hlavně.

Jak je vidět, Benjamin 392 není terčová puška, kde ale exceluje, je plinking. Střelba na plechovky je zábavná i na větší vzdálenosti. Škůdce nelovím, takže nevím.

Doplňky

Montáž puškohledu

Benjamin 392 nemá 11mm drážku pro montáž puškohledu. Firma Benjamin to vyřešila “mazaným” způsobem. Vyrobila duralové “objímky” hlavně, na které pak 11 mm montáž namontujete.

Tady vidíte upevnění puškohledu.

Tady vidíte upevnění puškohledu.

Tohle řešení bohužel má několik nedostatků: je to další potenciálně pohyblivá část mezi puškou a  optikou. Pokud přeženete utažení šroubů, “objímky” se uvolní a přestanou držet. Pokud šrouby utáhnete málo, uvolňují se taky. Je třeba tedy šrouby na puškohledu pravidelně dotahovat.

Nicméně pokud se tím srovnáte, puškohled na větrovce funguje. Mám delší dobu na větrovce namontovaný Nikko Striling 4×60 Mount Master a funguje to.

Dioptr

K Benjaminu 392 se vyrábí i dioptr Williams Peep Sight. Nevím, jestli slovo dioptr je úplně na místě, protože dírka je poměrně velká, takže mi to spíš přijde jako kulaté hledí.

Williams Peep Sight pro pumpovačky Benjamin

Williams Peep Sight pro pumpovačky Benjamin

U nás  ho můžete koupit např. u JGS Trade, kde jsem ho zakoupil i já. Bohužel se ukázalo, že v balení byl špatně šroubky (místo dlouhého tam byl krátký) a ten chybějící šroubek je atypický (možná Whitworth, možná nějaký jiný US standard), takže ho nelze u nás nějak smysluplně sehnat. Zkoušel jsem reklamovat, u JGS mi ho slíbili poslat, ale dodnes na něj čekám :-(

Co se týče přesnosti, je dioptr zlepšení oproti klasické kombinaci muška/hledí, takže pokud nechcete investovat do puškohledu, tak to za těch 650 Kč stojí.

Jaký tedy Benjamin 392 je?

I přes poměrně hodně výhrad můžu říct, že tahle puška má pro mě svoje kouzlo a určitě s jí nehodlám zbavoat. Nemůže nahradit větrovku, ale na plinking je super. Pokud máte rádi hlučnější střílení, užijete si. Ale není to zadarmo.

Dále bych při se při rozhodování o ráži možná přiklonil spíš k Benjamin 397, což je ta samá puška, akorát v ráži .177.

Výhody

  • vypadá “dospěle”, spíš jako opravdová puška, než jako vzduchovka
  • hodně neokoukaný vzhled, budí pozornost
  • nekope, pokud poladíte spoušt, střelba mi přijde poměrně kultivovaná
  • oproti větrovkám ji lze kdykoliv vzít a ihned můžete střílet

Výhody/nevýhody, jak se to vezme

  • puška je poměrně hlučná. Někdo to má rád, někdo ne, mě se její zvuk líbí, sousedů jsem se pro jistotu neptal

Nevýhody

  • pumpování. Poměrně se nadřete, ale zvyknout se dá. Ovzlášť pokud střílít na větší vzdálenosti a větší ráží
  • přesnost není tak skvělá jako u PCP větrovek. Na 30 metrů si neumím HFT střelbu v ráži .22 moc představit
  • úplně se nehodí pro montáž puškohledu, ale pokud dotahujete pravidelně šroubky, dá se to přežít
  • poměrně tuhá spoušť, nicméně jde trochu poladit
  • šrouby nejsou metrické, blbě s shání náhradní

Jo Nesbo: Levhart Recenze

Written By: Tomáš Hubálek - Nov• 05•13

Jo Nesbo - LevhartRok se s rokem sešel a máme tu další Nesbøovku. Tentokrát Nesbøovku číslo osm. Tu osmičku neuvádím náhodou, protože pokud jste (jako já) na jaře četli Šváby, můžete mít ze začátku trošku (jako já) chaos ve vývoji postav ;-) Pokud to ale Levharta zařadíte na Sněhuláka bude všechno v nejlepším pořádku, Levhart dokonce na Sněhuláka částečně odkazuje.

Levhart začíná tam, kde Sněhulák skončil. Harry tentokrát utekl před svými přízraky do Hong Kongu a žije tam mezi bezdomovci, jde po něm mafie a bere drogy. A zcela logicky ho ale potřebují v Norsku, kde (opět) začíná řádit šílený sériový vrah. Vyzvedává ho tedy vnadná policistka a přesvědčuje k návratu domů. Klasický začátek.

Pro ty, kteří hlavní postavu Harryho Holea neznají, nastíním pár charakteristických rysů celé série: hlavní hrdina je mimořádně schopný a inteligentní detektiv, který ale bohužel nemá daleko k nadměrnému pití alkoholu a k drogám. Jeho práce je mu vším, ale zároveň ničí jeho a jeho okolí. Pátrání po vrahovi velice často probíhá tak trochu navzdory nadřízeným, je plné zvratů a převapivých přemetů v ději. Děj je napsán mimořádně čtivě a napínavě, nikdy není nic tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.

Leopard je napsán přesně ve stylu předchozích Holeovek, snad jen styl mi přijde trochu ornamentálnější a některé sadistické scénu trochu (někdy až moc) explicitní. Děj se tentokrát odehrává jednak v Africe, odkud pochází nejen Leopoldovo jablko (vražedný nástroj použitý hned na prvních stránkách knihy), ale i některé postavy k tomuto kontinentu mají určité vazby a druhak v Norských horách na rozsáhlých zasněžených pláních. Nechybí akční scény, výbuch v továrně, lavina, propletenec postav, překvapivé zvraty.

Kniha rozhodně nezklame žádného fanouška detektivních trillerů, Jo Nesbø je špičkový vypravěč a napětí dokáže dávkovat neuvěřitelně přesně. Novým čtenářům bych rozhodně doporučil číst Holeovky sekvenčně (začít tedy Netopýrem), stávajícím fanouškům kniha taky udělá radost, protože si zachovává všechny atributy předchozích knih a přitom autor nevykrádá sám sebe, pořád dokáže ze stejných surovin namíchat překvapivě nový koktejl.

Malou připomínku bych měl k “sazbě” elektronické knihy. V jedné části se prolínají dvě dějové linie a postavy tam nejsou jmenovány. V elektronické knize bohužel toto prolínání není zřetelně vyznačeno, takže skončíte odstavec, začnete další a přestane vám nějak dávat smysl. Až teprve po několika větách pochopíte, že děj se odehrává jinde a že “on” není ten “on” z přechozího odstavce. Mě osobně by velmi pohohlo v elektronické knize použít nějaký výraznější oddělovač těchto částí.

Trailer k americkému překladu

Pár zajímavostí

Leopoldovo jablko – podle všeho nic takového ve skutečnosti neexistuje (naštěstí), Nesbø ho skontruoval jen pro potřeby knihy.

Kniha se v mnoha jazycích jmenuje Levhart nebo Leopard, což je narážka na tichého predátora, který se může objevit kdykoliv za vámi a možná taky na určitou vadu kůže jedné z postav. Na Slovensku to ale přeložili jako Pancierové srdce, což je mnohem blíže původnímu norskému Panserhjerte

Poděkování

Knihu k recenzi laskavě poskytla Kniha Zlín, za což jí děkuji.

Recenze: Jo Nesbo – Netopýr

Written By: Tomáš Hubálek - Feb• 15•13

Přiznám se, že k téhle recenzi jsme přistupoval trochu s obavami. Netopýr u nás totiž nevychází poprvé. První vydání měla na svědomí MOBA pod názvem Netopýří muž a jejich překlad (prý z němčiny) měl poměrně vlažnou odezvu.

Byl jsem tedy zvědav, jestli je to hodnocení způsobena překladem a nebo tím, že Netopýr je první Nesboova kniha.

Ač je Jo Nesbo u nás považován za klasika severské detektivky, jeho první kniha se odehrává ve slunné Austrálii.

Hary Hole (kterému ale textu australani neříkají jinak než Harry Holy) sem přijíždí vyšetřovat případ zavražděné norské dívky. Nejprve je jeho úkolem jen jaksi dohlížet na vyšetřování za norskou stranu, ale po několika poměrně překvapivých přemetech v ději se samozřejmě do vyšetřování vloží sám a případ … rozlouskne.

Kniha se od jiných Holeovek liší jednak místem dějě a jednak i trochu i stavbou vyprávění. První část knihy není úplně o vyšetřování, ale věnuje se navození atmosféry a dozvíte se v ní hodně zajímavého i o samotné Austrálii, její historii a austrálcích (což (ne)jsou australani). Dál už ale děj graduje a stává se klasickou Holeovkou se vším všudy.

Pokud jste, stejně jako já,  začali číst sérii o Hary Holeovi od prostředka, dozvíte se i něco o Harry minulosti (a tom, proč začal tak hrozně pít). Nechybí milostná zápletka,  sympatický autrálec jako detektiv, transvestitický klaun ani strhující závěr.

Knížku si virtuálně můžete prolistovat i přímo tady:

Shrnutí

Pokud měl někdo díky pověsti předchozí vydání trochu obavy, můžu o ujistit, že nový (a tradičně skvělý) překlad Kateřiny Kryštůfkové je výborný a čtivý a Jo Nesbo je i ve své první knize ve skvělé formě.

Kniha vychází už toto pondělí 18. února 2013 v nakladatelství Kniha Zlín a určitě stojí za přečtení.

Poděkování

Děkuji nakladatelství Kniha Zlín za poskytnutí reading copy k recenzi.

Recenze: Jo Nesbo: Sněhulák

Written By: Tomáš Hubálek - Oct• 10•12

11. října vychází další Nesbøovka, tentokrát pod názvem Sněhulák a díky laskavosti Knihy Zlín jsem měl možnost si ji přečíst v předstihu a tak vám nabízím její recenzi.

Jo Nesbø je už na našem knižním trhu ustálená značka (nelze nevzpomenout předchozí detektivky s Harry Holem: Nemesis, Pentagram nebo Spasitele nebo napínavý thriler Lovci Hlav) a právě vycházející knížka Sněhulák se drží osvědčeného receptu.

Sněhulák je další knihou v sérii, kde hlavním hrdinou je Harry Hole, fenomenální detektiv Marloweovského typu, alkoholik a potížista, kterého ale stejně nemůžete jinak, než mít rádi.

Příběh Sněhuláka začíná v Oslo, na podzim, kdy přichází první sníh a s ním se otevírá i náš příběh, v němž beze stopy začnou mizet matky od rodin a nikdo neví kam a proč. Harry dostane na starost novou parťačku Katrine Brattovou (nebo je to na opak?) a pátrání může začít. Nesbø v příběhu proplétá zdánlivě nesouvisející příběhy z různých míst i časových období aby je pak dovedl k velkému finále.

Autor tentokrát nepatrně pozměnil zavedené schéma a zločinec je opravdový serial killer amerického stylu (nevím proč, ale místy mi to připomínalo lepší kousky od Thomase Harisse), v ostatních rysech se ale naštěstí drží typického Nesbøovského stylu napínavého příběhu s nečekanými zvraty, slepými uličkami, takže fanoušci si určitě přijdou na své.

Děj má opravdu spád (tuhle Nesbøovku jsem doslova shltnul a v duchu jsem sám sebe prosil: Už toho nech, podívej se kolik je hodin, ráno se nebudeš moct vyhrabat z postele…), pár nečekaných zvratů a celkově patří k tomu nejlepšímu, co jsem od Jo Nesbøa četl.

Nelze nepochválit tradičně výborný předklad Kateřiny Krištůfkové, která Nesbøa překládá s velkým citem.

P.S. Pokud si knížku koupíte, nezapomeňte si vytisknout tuhle omluvenku, budete ji potřebovat  ;-)

P.S. Lidi se mě občas ptají, s jakou knížkou od Jo Nesbøa měli začít. Osobně bych nezačínal hned se sérií o Harry Holeovi, protože celá série na sebe jednak volně navazuje a jednak se mi pozdější díly líbí víc než ty první, takže začínát s Pentagramem, kde se Harry utápí v alkoholu je trochu pro silné povahy. Sázkou na jistotu jsou proto pro mě Lovci Hlav, doporučuju začít s nimi.

Recenze: Léčitel, který vás bolesti nezbaví…

Written By: Tomáš Hubálek - May• 16•12

Antti Tuomainen - LéčitelPrávě jsem dočetl reading copy knížky Léčitel. Autorem je finský spisovate Antti Tuomainen.

Dá se o mě říct, že jsem fanda severské detektivky a o to víc mě tahle kniha překvapila, protože jsem od ní čekal něco úplně jiného.

Žánr
Knížka je na pomezí žánrů. Je to detektivka ve které osamělý detektiv pátrá po své zmizelé manželce. Je to scifi, protože se to odehrává v blíže neupřesněné postapokalyptické době. Je milostný příběh plný vzpomínek, flashbacků a pocitových scén. Je to ekologická agitka, protože atmosféra doby poté je vylíčena opravdu sugestivně.

Děj
Jak už bylo naznačeno, knížka se odehrává v blíže nespecifikované budoucnosti, kdy globální oteplování způsobilo výrazné změny jak klimatu, tak i celé společnosti. Bohatí mají větší moc, policie toho má tolik, že nestíhá řešit ani vraždy, soukromé bezpečnostní složky nikdo nehlídá, Finsko je plné přistěhovalců z jihu Evropy.

Ekologické hnutí se radikalizuje a dochází i k vraždám lidí domněle zodpovědných za tyto změny.

Na pozadí těchto událostí autor rozehrává příběh člověka, který se dozvídá, že mu zmizela manželka – investigativní reportérka. Policie se případem nemá čas zabývat a tak se se nechtěný detektiv vydává zoufale pátrat na vlastní pěst. Cestou rozkrývá nečekané vztahy a souvislosti v minulosti jak svojí manželky tak i jejich (a potažmo i svých) přátel. Chybět nesmí ani nečekaný (a možná i trochu nejasný) závěr.

Pocity

Knížka se odehrává v (doufejme nereálné) alternativí budoucnosti a možná právě proto mi knížka svojí atmosférou trochu připomínala Židovský policejní klub od Michaela Chabona. Budoucnost je v ní líčena poněkud depresivně, stejně jako celý příběh hledání milované bytosti. Knihy nenabízí akční scény ani jednoznačný závěr nebo dějové kotrmelce, které známe např. od Jo Nesboa, celá je laděná spíše komorněji, pocitověji.

Další detaily

Knížka má 127 stran, přeložil ji Vladimír Piskoř a vydává ji moje oblíbené nakladatelství Kniha Zlín

Zakoupit ji můžete nejprve v papírové podobě a od 25. června 2012 i jako ebook do čtečky, třeba na dovolenou.

Recenze příslušenství k mobilním telefonům – ChytréMobily.cz

Written By: Tomáš Hubálek - Feb• 23•12

Z e-shopu ChytreMobily.cz mi poslali na otestování tři kousky příslušenství k mobilním telefonů s tím, jestli bych na to nemohl napsat recenzi. Neodmítnul jsem, a výsledek je zde.

Obal pro Samsung Galaxy S – Králík

Tohle pouzdro je asi nejhorší ze zaslaných vzorků. Je vyrobeno z jakéhosi relativně tvrdého měkého plasu (nejspíš PVC), telefon sice chrání dobře, ale tlačítka nejsou nijak zvýrazněna, takže trefit je chce trochu cviku a paměti. K pouzdru se dodává i podpěra v podobě králičího ocásku, tak však na pouzdře příliš nedrží, takže je víc na ozdobu než praktická. Navíc v pouzdře zcela chybí otvor pro nabíječku, takže při nabíjení telefonu je třeba telefon z pouzdra vyjmout! Co je pozitivní je, že  se pouzdro celkem líbí dětem.

Pouzdro Králík

Celkové hodnocení: 2/5

Teleskopický stylus pro iPhone

Další v balíčku byl stylus pro iPhone. Stylus je teleskopický, plastový s kovovými doplňky. Na iPhone funguje bezchybně, stejně tak i na HTC EVO 3D, Galaxy Nexus i Galaxy S a dokonce i na low-endovém Vodafone 858. Horší je to to na stařičkém HTC Dream (T-Mobile G1) ale to může být dáno nějakou starší technologií kapacitního displeje. Stylus je na šňůrce s plastovým jackem, který umoňuje mít stylus trvale připojený k telefonu.

Jediné co na tomto stylusu může trochu vadit je délka šňůrky, protože k práci je potřeba stylus od telefonu oddělit. A nebo můžete šňůrku oddělit a nahradit vlastní, delší.

Stylus a pouzdro Kazeta pro iPhone 4/4S

Stylus a pouzdro Kazeta pro iPhone 4/4S

Celkové hodnocení: 3/5

Silikonové pouzdro Kazeta

Asi nejlepší ze zaslaných vzorků. Moji ženu (pokaždé když můj iPhone vidí) zaujme. Vyrobeno ze silikonu (žádné PVC) a kromě toho, že při nabíjení je třeba pouzdro trochu odchlípit (viz fotka), mu nelze v podstatě nic vytknout. Toto pouzdro si pravděpodobně na iPhone nechám. Dá se předpokládat, že pouzdro zlepší příjem signálu, protože vás izoluje od vnější antény, nicméně jestli tomu tak je, jsem neměřil.

Pouzdro na iPhone 4/4S - Kazeta

Pouzdro na iPhone 4 - Kazeta

Celkové hodnocení: 5/5

Android Chess Clock 1.0-b5 released

Written By: Tomáš Hubálek - Feb• 18•10

Today I released minor upgrade of Android Chess Clock. Major features implemented:

  • “Click” sound when players swapped
  • Application should be available also for devices like HTC Tattoo (explicit declaration of small screen support in AndroidManifest.xml)
  • Minor redesign of about screen
  • Updated Android Market text.