Včera jsem celý den strávil cestováním (cca 22 hodin z Frenu do Greshamu do hotelu) a jsem úplně hotový. Cesta s ČSA mě velice příjemně překvapila, protože letadla byla pohodlná, piloti šikovní a jídlo se dalo jíst.
V Newarku jsem poprvé vstoupil na americkou půdu. Prvním kulturním šokem byla řvoucí černoška u bezpečnostní kontroly na letišti, když řvala na starší bělovlasé manžele, ať si sundají boty! Troška úcty k ostatním by jí rozhodně neuškodila.
Pro letadlo Continental Airlines, se kterým jsem měl letět do Portlandu, bylo vydáno víc letenek, než bylo míst. Kvůli tomu další černošska (možná že černoši a černošky mají nějaké genetické předpoklady dělat personál na letišti ;-)) u nástupu do letadla hledala dobrovolníky, kteří si z letadla vystoupí a poletí dalším. Slibovala let druhý den první třídou a 400 USD na hotel. Nepřihlásil jsem se, i když to vypadalo zajímavě 😉
V letadle Continental Airlines jsem se poprvé setkal s pravým americkým jídlem. Kuřecí hamburger (ten ještě šel). Kolínkový salát (samá chemie, chuť neutrální). A zlatým hřebem pro mě byly light chipsy, které měly o 40% méně tuku než normální ale díky tomu se nedaly vůbec jíst. Reduced fat, reduced taste… honilo se mi hlavou celou dobu, co jsem se je pokoušel jíst…
Vůbec jídlo je zajímavé tím, že často obsahuje číselné údaje o tom, že je x krát lepší než normální, že obsahuje y něčeho, atd. Zdá se čísla na američany zabírají.
Další co mě na USA zaujalo jsou propagandistické nápisy doporučující ostatním co mají nebo nemají dělat:
- Ušetřete hodně času ostatním tím, že nebudete mít u sebe zbytečně zapalovač a jeho vyhozením dřívě zrychlíte letištní kontrolu
- U pasové kontroly máte výzvu pro celníky: “Jste tváří národa”
- Recyklujte!
Další podivuhodnou věcí jsou auta: náš Suzuki Swift sedan by tu vypadal jako poník mezi koni. Nejběžnější auto tu je obrovský teréňák (nebo teda spíš SUV), lidi jezdí se soukromým náklaďákem i do práce.
Nejobyčejnější auto, které máme půjčené odpovídá výkonem motoru tak lepší Škodě Octavia (tachometr do 220 km/hod). Vůbec se nedivím že američani musí válčit o ropu, když jí tak plýtvají v nenažraných obludách…
No pri priletu na Newark jsi zrejme neprochazel vstupni kontrolou do zeme, kdyz si pokracoval dal, ze? 🙂 Muzes byt rad 😀 snad celou tu frontu co sme tam byli, tak clenka personalu, afroamericanka se samopalem, na nekoho rvala, at neco udela. Jinak, emigracni dustojnik ktery se rozhodoval, jestli nas pusti na "svatou pudu" nebo nas hodi do vezeni a pristim letem posle zpet, byl take docela prisne vypadajici neprijemny afroamerican – pokud jsem si vsiml, tak snad vetsina personalu Newarku jsou cernosi, asi jsou pro ne duveryhodnejsi nebo co 😉 Jinak, pokud jde o auta, tak tam jezdi take hodne sedanu…je pravda ze kazda rodinka ma alespon jeden SUV, ale "jednotlivci" nebo pary vetsinou kupuji normalni sedany 🙂
[1] Jo procházel. Na prvním letišti, kde vstoupíš do USA, musíš projít přes immigration office.
Ale tyhle zvyky jsou možná jenom lokální záležitost na Newarku, protože teď jsem přiletěl do Portlandu a tam to bylo úplně v pohodě. Prostě Oregon, je Oregon… 😉
Pokud jde o auta, měl jsem letos (2007) Pontiac Grand Prix (trochu mi to velikostí a vybavením připomíná Škoda Superb, kterou jsem jel na letiště) a amíci se ze mě dělali srandu že to je medium size 🙂 Jinak u střední vrstvy tu připadá jedno auto na jednoho člena domácnosti nad 16 let.