Tak už jsem na cestě domů. Letěl jsem s Lufthansou z Denveru do Frankfurtu.
Letuška jednoho pána hned na úvod spucovala, že má příliš velké zavazadlo. Měl. A dost. Ale i tak, zaplatil si docela drahou letenku, tak to mohlo být slušnější.
Na druhou stranu já osobně si na Lufthansu nemůžu stěžovat. Všeho dostatek, dokonce i solidní německé pivo, celkem bez omezení. Jedna německá letuška, když zjistila že jsem z čech, začala na mě mluvit slovensky. Že prý má za manžela Slováka. Milé…
Po cestě jsem si skvěle pokecal s jedním Italem, který je půl roku pracovně v Los Alamos. Moc jsem se ho na práci nevyptával, stejně by mi to nemohl říct popravdě 😉
Ve Frankturtu je na letišti WiFi jen za peníze. T-Mobile si účtuje nehorázných 2 € za 15 minut, 14 € za 3 hodiny. Skoro si není kde sednout. Zásuvku jsem nenašel…
Na na schodech omledla nějaká starší paní, zavolal jsem policajta, děkoval mi.
Vedle mě se nějací Rusové lehkým okopáváním pokoušejí vzbudit svého připitého kamaráda. Když se jich anglicky zeptám, jestli jsou z Ruska, tak plynou angličitnou odpoví že jo a jak že jsem to poznal 😉
Vítej ve staré dobré Evropě, Tome…